Blondelové rámy
Přestože jsou dnes již téměř vymizelé, představují blondelové rámy vrchol rámařského umění. Prakticky celý rám je vždy vytvářen ručně pomocí tradičních mistrovských postupů, každý rám přesně na míru připraveným unikátem a uměleckým dílem sám o sobě.
O modelových rámech
Co jsou blondelové rámy
Blondelové rámy své jméno získaly po nejvýznamnějším teoretikovi a učiteli architektury Francie 18. století Jacques-Francoisovi Blondelovi, který je nicméně na vlastní oči nikdy nespatřil. Jacques-Francois Blondel se v Paříži zabýval především rokokem a později neoklasicismem, významně je pomáhal rozvíjet a položil tak základní kameny uměleckým slohům, které v následujícím století přišly do módy a daly vzniknout tzv. blondelovému slohu.
Přestože jsou blondelové rámy i z tohoto důvodu občas pojmenovávány i jako francouzské rámy, ve skutečnosti vznikly a dosáhly svého vrcholu až s rozvojem neobaroka a druhého rokoka v Rakousku. Vůbec proto není vyloučeno, že první známý skutečný blondelový rám navrhl v roce 1834 vídeňský malíř Joseph Danhauser jako ozdobný, ale oproti svým předchůdcům, výrazně odlehčený rám.
Na rozdíl od jiných modelových rámů, blondelové rámy dodnes dodržují své tradiční tvary, ověřené rohové ornamenty, tradiční povrchovou úpravu zlacením plátkovým kovem i tvar s typickým blondelovým projmutím. Přestože mohou být na první pohled podobné ostatním ornamentálním a zdobným modelovým rámům, odlišují se od nich svou jedinečnou nerovnou linií vnějších hran s typickým blondelovým projmutím i odlehčeným, spíše plošším tvarem.
Není tedy možné tvrdit, že každý rám s uzavřenými rohy, rohovým a středovým ornamentem a se vzhledem rámů z 18. století je blondelový rám, to je ve skutečnosti jen jednou specifickou podskupinou modelových a ornamentálních rámů. Vůbec to neznamená, že by ostatní modelové rámy byly snad nějak horší či méně kvalitní. Blondelové rámy pouze musí splňovat spoustu kritérií, aby je tímto jménem bylo možné pojmenovat.
zakázkový Zlatý blondel – Ota Bubeníček
Jako obvykle spíše menší, ale o to krásnější obraz Oty Bubeníčka (31. 10. 1871 Praha Uhřiněves - 10. září 1962) je typickým obrazem, kterému sluší tradiční blondelové rámy v mírně patinovaném odstínu žlutého zlata.
Protože je tento obraz příliš malý, než aby mohly být použity všechny typické ornamenty rámu, jsou ornamenty na rámu položeny nepravidelně. Na delších stranách je vedle rohových ornamentů i středová ozdoba, na kratší strany se již nevejde a proto zůstávají prázdné. Rámy díky tomu působí stále odlehčeně a není nijak "přeplácaný". Rámování nyní působí tak, jako by se jednalo o původní rám z doby vzniku obrazu.